Do místa našeho téměř půlročního pobytu jsme se vydali ve středu 23.1.2008 nejprve letadlem z Prahy do Kodaně a pak vlakem do Odense.
Cestování do Odense
Cesta začala na pražském letišti před devátou hodinou, kdy jsme dorazili k odbavení. I když jsem měla kufr nepatrně těžší(asi 24kg) tak jsem neplatila příplatek. Přes letištní kontrolu jsme taky prošli bez problémů a v 10:20 jsme nastoupili do letadla a přibližně o 20 minut později jsme začali rolovat na dráhu a startovat směr Kodaň.
V Praze bylo nádherné počasí. Slunečno a díky tomu opravdu krásný výhled z letadla. Počasí se trošičku zhoršilo až před příletem do Kodaně, kdy byly mraky, trošičku mlha, ale i přesto byl nádherně vidět obrovský most ze Švédska do Dánska. Po vyzvednutí kufrů jsme si šli opatřit lístek a slevovou kartu. To byl menší problém, protože formulář byl jen v dánštině a chtěli CRP číslo, které samozřejmě zatím nemáme. Všechno jsme vyřešili a za 319 dkk jsme si koupili jak lístek tak slevovou kartu. Pak už jsme si jen počkali na vlak.
Nádraží mají docela dobře řešené a nástupiště jsou neměnná pro daný směr. V případně Kastrupu(zastávka vlaků na kodaňském letišti) z nástupiště dvě odjíždí vlaky do Kodaně a z prvního odjíždí do švédského Malme. Vlaky v každém směru jezdí co pět minut. My čekali až do 13:40, protože jsme chtěli jet přímým vlakem do Odense.
Vlaky v Dánsku jsou čistší, méně hlučné ale stejně časově nespolehlivé jako u nás. Přijeli jsme s asi 10 min zpožděním. Jak v Kodani, tak v Odense poprchalo, takže prvotní dojmy jsou nic moc. Ale tak snad to nebude pořád. Ve čtvrtek jsme měli už lepší počasí.
Po příjezdu do Odense nás uvítali lidi z ESN a sdělili nám, že nemáma ubytování. Bohužel se zde neprojevila pověstná pečlivost dánů a na univerzitě se nedokáží dvě kanceláře domluvit. Jedna nás tu chce mít už před začátkem semestru(1.2.) a v tomto duchu nám napíše i všechny dopisy a maily. Další kancelář(accomodation office) nás zase ubytuje až od února.
Naštěstí se vše vyřešilo k naší spokojenosti už druhý den a my dostali kolej .
Kola
Díky tomu, že jsme vyřešili problémy s ubytováním jsme si mohli v pátek zajet na Rasmus Rask pro kola.
Kola docela ujdou. To moje mělo pochroumaný blatník, ale ten jsme hned vyměnili a Tomovi už praskla duše, když ji chtěl nafouknout. Ale jinak se na nich dá jezdit a jsou tu i mnohem horší kola co jsem tak viděla.
Když máme kola tak se nám naskýtá neuvěřitelné množství možností a hlavně se všechno zjednodušuje. Městská doprava není zrovna ideální. Jezdí sice často, ale je drahá a všechny linky jezdí do města z okrajových částí, kde se dá přesedat. je to dobré řešení, protože na sebe autobusy čekají, ale špatné řešení z pohledu cestujícího MHD.
No comment yet